Rys Kryštof z Moravského krasu po dvou letech zmizel

Blanensko - Rys Kryštof, který v roce 2016 překonal mnoho bariér, aby se dostal z Karpat až do Moravského krasu, je od loňského podzimu nezvěstný.

Výzkumníci po něm vyhlásili pátrání a prosí veřejnost o pomoc. Kryštof se v regionu těšil značné popularitě a obýval jako rysí solitér území severní oblasti Jihomoravského kraje.

Výskyt rysa ostrovida v Moravském krasu byl poprvé po delším období zdokumentován na podzim 2016. „O rysovi jsme se dozvěděli díky náhodným pozorovatelům, kteří se s námi podělili o své zážitky. Následný detailní monitoring významně zvýšil naše znalosti o tom, jak rys v kulturní krajině jižní Moravy může žít," uvedl Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA.

Rys pojmenovaný Kryštof, si v člověkem pozměněné kulturní krajině našel své vlastní teritorium. Pro účely telemetrického sledování byl mladý samec v červnu 2017 odchycen a vybaven GPS obojkem. Výzkumníci následně získali unikátní časo-prostorové údaje, poznatky o prostorové aktivitě a habitatových preferencích rysa, které odráží přizpůsobivost jedince po jeho návratu na území, kde se dlouhodobě nevyskytoval. Vědci například zjistili, že velikost ročního domovského okrsku mladého samce obývajícího území Moravského krasu přesáhla 360 km2. Rys Kryštof se kromě intenzivního turistického ruchu adaptoval i na frekventované silnice, které překonal během sledování nejméně 673krát. Oblíbenou kořistí byl jednoznačně srnec, alternativou ve 24 procentech případů muflon.

„Pohyb a aktivitu rysa Kryštofa jsme monitorovali intenzivně od počátku jeho výskytu na celém území Moravského krasu. Aktuálně však nemáme o jeho výskytu žádné věrohodné zprávy," uvedl Martin Duľa, zoolog a vedoucí výzkumu rysa z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. Podle něj příčiny zmizení mohou být různé. „Například mohlo dojít k upytlačení, otravě nebo srážce s dopravním prostředkem. Vzhledem k mladému věku a absenci samice také nevylučujeme přesun na jiné území," uvedl Duľa.

Kryštof se přestal objevovat ve fotopastech a ani během zimy nenašli dobrovolníci, zoologové a myslivci žádné průkazné stopy ve sněhu. Vědci a ochránci přírody proto prosí veřejnost o pomoc a poskytnutí veškerých informací o výskytu rysa (stopy, stržená kořist, přímé pozorování) v širší oblasti Moravského krasu, Drahanské vrchoviny a navazujících pohořích. Pozorování lze zasílat na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.„Kryštof je unikátní jedinec svého druhu. Jeho osud nás nadále nesmírně zajímá. Pro efektivní ochranu druhu je důležité identifikovat a řešit příčiny, které brání těmto šelmám obsazovat nová teritoria a setrvat na území mimo trvalou oblast výskytu rysa v ČR," dodal Duľa. Podle tiskové mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolíny Šůlové velká zvířata, jako je rys, potřebují rozsáhlý životní prostor. „Informace o tom, kudy se pohybují, jsou pro nás důležité, protože pomáhají při jejich ochraně. Slouží  třeba k vytipování míst, kde je pro ně potřeba průchod přes silnice zabezpečit," uvedla Šůlová.

Dlouhodobé přežívání rysa ve střední Evropě je podle vědců závislé na schopnosti přesunu mladých jedinců mezi stávajícími izolovanými populacemi, které jsou například na Šumavě. Místo toho ale mladí rysové, kteří se vydají na delší potulky mimo jádrová území, beze stopy mizí či umírají pod koly aut. Osud rysa Kryštofa je symbolický a podobný osudu mnoha mladých rysů z Pošumaví nebo z Moravskoslezských Beskyd, kteří ze svých teritorií po několika letech beze stopy mizí. Poslední publikované studie a konkrétní případy potvrzují, že hlavní příčinou mortality rysů a stagnace populací je na středoevropské úrovni ilegální lov. V České republice stále chybí efektivní strategie, která by vedla k odhalení a vyšetření případu pytláctví velkých šelem. Vědci v této souvislosti žádají veřejnost také o poskytnutí informací o případném nelegálnímu ulovení nebo otrávení rysího jedince.

(niv)