Blansko novou kulturní památku

BLANSKO - Novou kulturní památkou se může pochlubit Blansko.

Na jejich seznam se nově zařadil památník připomínající československé legionáře, kteří v červenci 1917 bojovali u Zborova. Socha byla odlita v roce 1933 a instalována v centru Blanska o čtyři roky později ke dvacátému výročí bitvy. Kopie této sochy kdysi stála i v pražské městské části Spořilov.

 

Blanenský místostarosta Jiří Crha (ODS) uvedl, že podnět k zápisu Zborováka mezi památky dali dali radnici vojenští veteráni a lidé, kteří dlouhodobě pečují o odkaz legionářů.

 

„Na vzpomínkové akce, které se u Zborováka konají, přijíždí stále více lidí, a to dokonce i zdaleka. Máme radost z toho, že se na legionáře nezapomíná. Už kvůli nim jsem velmi rád, že jsme s naší žádostí o zápis sochy mezi památky uspěli,“ zdůraznil místostarosta.

 

Připomněl, že v bitvě u Zborova, městečka, které leží zhruba pětasedmdesát kilometrů východně od Lvova, bojovalo bezmála 3500 československých legionářů, kteří zaútočili na postavení rakousko-uherských a říšsko-německých jednotek. Bylo to jedno z naprosto klíčových vystoupení nově se formující československé armády.

 

Šlo totiž o první bojovou akci československých legií. Prezident Tomáš G. Masaryk zdůrazňoval, že i díky Zborovu mohlo být později vyhlášeno samostatné Československo. Při bitvě padlo 190 legionářů a 800 jich bylo zraněno.

 

S bitvou jsou spojování hned tři budoucí českoslovenští prezidenti. Zatímco T. G. Masaryk bitvu sledoval z Petrohradu pomocí telegramů a válečných vývěsek, Ludvík Svoboda se jí účastnil v poli jako legionář, kde proti němu podle legendy stál na straně Rakouska-Uherska Klement Gottwald. Přítomnost Klementa Gottwalda však nelze podle dobových pramenů potvrdit. Podle historičky Lenky Bobíkové byl v červnu 1917 na východní frontě zraněn a z nemocnice v Marmaros-Sighetu se vrátil až v srpnu téhož roku.

 

(niv)

 

 

 

Foto - niv